HOME
AUKCE
VÝSTAVY
UMĚLCI
O NÁS
BLOG
Jungmannovo náměstí 8,
Nové Město, 110 00 Praha 1
© 2025 ART Capital Gallery s. r. o.
+420 775 236 988
info@artcapital.cz
Facebook
Instagram
Ondřej Basjuk - Umělej ostrov klidu
Místo konání: Jungmannovo náměstí 8, Nové Město, Praha 1
Instalaci je možné navštívit po telefonické či emailové domluvě, a to od pondělí do pátku (10:00 - 18:00 h.)
Malíř Ondřej Basjuk patří k nejvýraznějším umělcům na současné tuzemské výtvarné scéně. V letech 2002 až 2007 studoval Design knižní kultury a následně Mediální a didaktické ilustrace na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. V letech 2006 až 2012 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, a to v ateliéru Grafika II. u profesora Vladimíra Kokolii. V roce 2013 se zúčastnil 6. ročníku Ceny kritiky za mladou malbu, kde získal 2. místo (1. místo nebylo uděleno).
Pro svou uměleckou tvorbu má Basjuk hned několik inspiračních zdrojů, primárně jsou to knihy, které jsou pro něj podstatné i svou strukturou, a buddhismus. Jak sám umělec říká, buddhistické umění vášnivě miluje, jeho nejoblíbenějším stylem je mongolské umění ze 17. a 18. století – umění Zanazabara a jeho školy. I přesto, že buddhismus ovlivňuje téměř celý jeho život a svým způsobem i jeho vlastní uměleckou tvorbu, nesnaží se Basjuk o jeho čistou interpretaci bez jakékoli přidané hodnoty.
Ondřej Basjuk do svého výtvarného díla začleňuje a zapracovává vlivy východní filozofie, originální prvky exotických dobrodružství i aktuální společenské dění. Nejčastěji na svých plátnech vyobrazuje krajinu nebo romantické zříceniny, které jsou doplněny o lidskou figuru či její fragment. Častokrát tímto reaguje na určitou situaci, která ho v daný okamžik zaujala, přičemž se nemusí vždy jednat o politickou či společenskou situaci s určitým sociálním vyzněním. Umělce častokrát inspirují i zcela banální příběhy z obyčejného života okolo něj. Nedílnou součástí autorova výtvarného projevu je rovněž architektura, která je přítomna například v jeho skladbových instalacích nebo v kubizujícím konstruování prostoru. Častokrát využívá iluzivnosti, boření, zcizování či destrukce v kombinaci se starými postupy vycházejícími z východní tradice starého umění, těmito metodami pak Basjuk rozšiřuje formální a kulturně historický kontext svých maleb.
Basjukovy malby působí kontemplativně a díky tomu, že jsou ovlivněny myšlenkami buddhismu, přenášejí pozorovatele do niterného poznání spirituálního, někdy až absurdního imaginárního světa, který nás nutí ke konfrontaci tradiční západní filozofie s východním náboženstvím. Dlouhou dobu (ještě během studií na AVU) používal v malbě spíše úspornou paletu barev, která mu umožňovala snadněji komunikovat závažná osobní témata, než pestrobarevné kompozice. Tato metoda mu nakonec umožnila hlouběji prozkoumat i vlastnosti jednotlivých barev. V současnosti se autor vrací k mnohem výraznější barevnosti, která je ovlivněna předešlým osobním výzkumem, úzkou spoluprací s Náprstkovým muzeem a buddhistickou malbou z vlastní sbírky, avšak nejčastěji Basjuk nadále pracuje s odstíny šedé a modré barvy, a to velmi často v jejich nejzářivějších odstínech.
Výstava Umělej ostrov klidu prezentuje nejnovější malířskou tvorbu Ondřeje Basjuka a zcela novou tématiku v jeho díle, kde hlavní roli hraje ostrov, jenž má několik rovin čtení. Basjuk měl tuto vizi již delší dobu a dle jeho slov konečně nadešel čas ji zpracovat.
Za dávných časů lidé, kdy přestali primárně bojovat s přírodou jako se silou určující jejich každodenní zápas o přežití a přestali si ji personifikovat jako boha, začali se přirozeně nudit. Nuda přerostla v přemýšlení, přemýšlení pak ve vynalézání, vymýšlení a zlepšování toho, co příroda buď neposkytla vůbec, nebo už poskytnout nemohla. Tak vznikla potřeba vytvořit iluzi. Dokonalou iluzi pro smysly, která by navodila dojem, že příroda je přemožena, že je převymyšlená. Možná z dostatku času, možná díky novodobé vyspělosti, stali se nejlepšími iluzionisty už barokní umělci, které ovšem svou urputností překonali umělci a lidé romantismu. Asi nikdy předtím ani nikdy potom nevzniklo tolik umělých ruin, hradů, jeskyní a jiných iluzorních napodobenin, vzbuzujících v divákovi tolik romantických představ, až z toho museli být přiotrávení, jakoby si obydlí vymalovali svinibrodskou zelení, která byla mimochodem vynalezena ve stejném období. Dnes, v roce 2025, v době postinternetu, 200 let po období romantismu, se do umění navrátil nejen určitý postromantismus křížený s ezoterismem, který reaguje na složité konzumní a geopolitické dění vytvářením iluze zdánlivého klidu a duchovna. Hledáme útočiště, místo, kde je bezpečí, kam se můžeme schovat. Kdo ho nenajde sám v sobě, snaží se utéct pryč ze soukolí systému, nebo třeba jen ze svého malého naučeného mikrosvěta. Útěkem do jiné země, k moři, na ostrov, kde nic není a nemusí se řešit problémy současného světa. Po x letech zatoužíme po souboji "jen" s přírodou. Je však možné, že ostrov klidu, na který jsme právě vstoupili a zatoužili po jeho malebné přírodě, už není stará spící velryba, ale stará plovoucí hromada petlahví, na které se usazeninami vytvořil malý umělý biotop. Tyto myšlenky a historický vývoj přivedl Ondřeje Basjuka k jeho nejnovějším plátnům, která jsou krásnou ukázkou výše zmíněného. Basjuk je díky tomu výtvarným umělcem, který si svým originálním a vskutku podmanivým přístupem ke své tvorbě již nyní vydobyl pevné místo na současné české výtvarné scéně.
Součástí výstavy jsou i grafické listy Brána a Jeskyně smějícího se Buddhy, které byly vytvořeny speciálně pro tuto výstavu, a to v nízkém nákladu, a které krásně tematicky navazují na vystavené obrazy. Současně se jedná o „litografickou premiéru“ Ondřeje Basjuka.