HOME
AUKCE
VÝSTAVY
UMĚLCI
O NÁS
BLOG
Jungmannovo náměstí 8,
Nové Město, 110 00 Praha 1
© 2024 ART Capital Gallery s. r. o.
+420 775 236 988
info@artcapital.cz
Facebook
Instagram
Termín konání: listopad 2024 - únor 2025
Místo konání: Jungmannovo náměstí 8, Nové Město, Praha 1
Instalaci je možné navštívit po telefonické či emailové domluvě, a to od pondělí do pátku (13:00 - 18:00 h.)
Karolína Figar Vorlíková patří mezi nejzajímavější a nejnadanější umělce mladé nastupující generace na tuzemské umělecké scéně. Její umělecká dráha započala v roce 2010, kdy nastoupila na střední školu Václava Hollara, kde se věnovala grafickému designu. Po absolvování školy v roce 2014 nastoupila na FUD UJEP, kde navštěvovala ateliér design interiéru a nábytku, jenž vedl Jan Fišer. Studium úspěšně zakončila v roce 2018 a rozhodla se v něm pokračovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde nastoupila do ateliéru skla pod vedením Ronyho Plesla. V roce 2022 úspěšně dokončila bakalářské studium a v roce 2024 opět úspěšně ukončila magisterské studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.
Karolína Vorlíková se nadchla pro sklo, ze kterého vytváří pozoruhodné vázy či různorodé objekty, které zpracovává zcela originálním způsobem, takže každé její dílo je jedinečné. Často své objekty zdobí různorodými způsoby, ať už kresbou na sklo či sítotiskem, takže každé její dílo obsahuje vlastní a jedinečný příběh. Veškeré malby a fotografie vytváří za pomocí sklářských vypalovaných barev. Sklo používá k vyjádření svých myšlenek a svého vlastního světa. Mimo to se věnuje tvorbě grafik a kreseb.
TĚLO - MYSL - FORMA
Diplomová práce Karolíny Vorlíkové TĚLO - MYSL - FORMA se zabývá resiliencí. Jedná se o psychologický termín pro odolnost či schopnost zvládat nepříznivé situace. Aby k takové odolnosti došlo, musí člověk během svého života budovat určité vlastnosti. Tyto prvky autorka znázorňuje ve 3 objektech - paraván, stoleček a zrcadlo.
Paraván symbolizuje hranice, konkrétně pomyslné hranice, které nastavujeme mezi sebou a okolím. Hranice vyjadřují míru našeho „obnažení“ neboli zranitelnosti. Při jejich nastavování dochází k sebepoznání, odhalující to, kdo momentálně jsme, co je pro nás přijatelné a kam směřujeme.
Druhým objektem je stoleček, který představuje sdílení. Samotný stůl je médiem pro život. Společenský artefakt, při kterém probíhají rituály a komunikace. Je mocným předmětem, který selektuje společnost na „přátele“ a „nepřátele“.
Posledním objektem, který tuto diplomovou práci uzavírá je zrcadlo, které značí sebereflexi. Přes zrcadlo dochází k sebereflexi. Zkoumáme v něm naši podobu, pohyby či nedokonalosti. Zrcadlo zbavuje intimity. Přes něj poznáváme sami sebe, naše radosti i démony. Zkoumáme v něm naši podobu, pohyby či nedokonalosti. Zrcadlo zbavuje intimity. Přes něj poznáváme sami sebe, naše radosti i démony.
Autor textu a kurátor výstavy – Andrea Otevřelová
